Velká čínská zeď, Čína

Velká čínská zeď vede od Žlutého moře (přibližně od Pekingu) až k Nefritové bráně v Ťia-ju-kuanu. Její výstavba trvala přibližně 1800 let. Zeď se stavěla postupně a postupně byly prováděny i různé změny. První Velká zeď se začala stavět za vlády císař Š´Chuang-ťi (vládnoucí v letech 221 – 210 př. n. l.), který prosadil postavení nové zdi, která měla propojit již stávající hotové úseky z 5. – 3. stol. př. n. l.

Výstavba postupně pokračovala až do roku 618 n. l. Poté však zeď začala chátrat a místy se i rozpadala. Až mezi lety 1368 – 1644 n. l. se rozhodlo, že bude znovu obnovena. Zeď byla stavěna jako obrana Číny před mongolskými nájezdy. Menší útoky a nájezdy ještě zvládala, ale ve 13. století nedokázala zastavit nájezd Čingischána, který se svými mongolskými vojsky zeď překonal a následně si podrobil většinu čínského území.

Vlastní zeď je postavena jako dvě rovnoběžné stěny různě vysoké (průměrná výška je 7,6 m), jejichž vnitřek vyplňuje zemina a vrchní část je dlážděna cihlami a vytváří chodník. Stavební materiál je dost rozmanitý a je závislý na zdrojích daného kraje. Například u Pekingu byly použity vápencové kameny, jinde žula, kamení, dříví, tašky, cihly. Dochovány byly jen úseky postavené z velmi trvanlivého materiálu.  Zeď v sobě místy skrývá i různé spojovací chodby a skladovací prostory.

Její délka je přibližně 6 000 km a po celé délce jsou rozmístěné strážní věže, umístěné od sebe vždy několik set metrů. Byla rozdělena do 9 vojenských okruhů a každému velel generál. Postupem času s rozvojem vojenské techniky zeď začala ztrácet i na svém původním záměru – tedy jako obranný prvek Číny. Hojně navštěvovány jsou pouze některé úseky, především ty které jsou dobře dostupné dopravními prostředky. V roce 1987 byla Velká čínská zeď právem zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO a v roce 2007 byla zařazena mezi sedm nových divů světa.

Cestování do Číny

Velká čínská zeď na mapách

Zdroj fotografií: Wikipedia