Jedná se o největší korálový útes světa a nachází se na severovýchodě Austrálie podél pobřeží australského státu Queensland v Korálovém moři. Je více jak 2000 km dlouhý a roku 1981 je zapsán na seznamu světového přírodního dědictví UNESCO. Zároveň jeho velká část je chráněna jako Great Barrier Reef Marina Park, který byl prohlášen mořským parkem stejného roku.
Nejedná se o souvislý útes. Je to spíše síť útesů mající délku více jak 2000 km a šířku 2 až 150 km. V některých místech je vzdálený od pevniny pouze 50 km. Nad hladinu vystupuje mnoho ostrovů a ostrůvků, které vyhledávají hojně ptáci. Některé ostrovy nabízejí i ubytování. Jako domov slouží stovkám, spíše tisícům, druhů ryb, mořským hadům, plžům, mlžům a mnoha dalším živočichům a vytváří jej až 350 druhů korálů. Velký bariérový útes tvoří složitý ekosystém. Každý rok se zvětšuje díky neustálé činnosti polypů, kteří jej pomáhají vytvářet. Polypy jsou vázány na své sousedy, tudíž je zde vytvářena vzájemná soudržnost. Každý korál roste jinak, tím jsou vytvářeny nádherné rozmanité útesy, plošiny, paroží a mnoho dalších útvarů.
V jazyce původních obyvatel je nazýván Waga Gabú. Z biologického hlediska se jedná o jednu z nejbohatších oblastí světa. Až donedávna nebylo známo jeho stáří a biologové se mohli pouze domnívat. Nedávno geologický vrt proniknul tak hluboko, že dosáhnul místa, kde se korál stýká s podložím, neboli do místa, kde korály začaly vznikat, a zjistili, že jeho stáří je pouze 600 000 let.
Zdroj fotografií: Wikipedie NASA, by MISR a Richard Ling
V poslední době se hodně začalo mluvit o jeho nutné ochraně. Začaly vznikat tzv. zelené zóny, které striktně zakazují jakýkoliv rybolov. Nyní jsou umístěny cca na 5 % útesu, což se nelíbí ekologům, kteří prosazují vznik těchto zón na minimálně na 30 – 50 % útesu, aby se útes zachoval takový, jaký je dnes. Rybářům hrozí obrovské pokuty, pokud tento zákaz poruší. Další problémem se stává globální oteplování. Korály mají stále častěji bílou barvu, což může značit, že postupně odumírájí. Bělení korálů je způsobeno vysokou teplotou vody, která se nelíbí organismům žijícím s korály v symbióze, a díky tomu korály postupně opouštějí. Útes byl ohrožen i při povodních v Queenslandu na přelomu let 2010 a 2011. Z vnitrozemí útes zasáhla voda z polí a pastvin, která sebou spláchla i tuny nebezpečných látek a unikátní ekosystém byl silně ohrožen. Po této události se začalo hovořit o přísnějších pravidlech pro využívání zemědělské půdy.
Faktorů ohrožujících nádheru Velkého bariérového útesu je opravdu mnoho a nezbývá než doufat, že se tento unikátní ekosystém s těmito ranami vypořádá a do budoucna se zlepší podmínky pro jeho zachování.
Mapa bariérových útesů
Zařazeno do 
Štítky: 
